Klementinum

Karlův most

Gotický most, barokní sochy

Kostel svaté Anny

Odsvěcený jednolodní kostel bývalého kláštera dominikánek ze 14. století. Nyní po rekonstrukci. V majetku Národního divadla, v dlouhodobém pronájmu Nadace Vize 97, která jej využívá jako kulturní centrum Pražská křižovatka.

Kostel svatého Bartoloměje

Kostel svatého Bartoloměje je vrcholně barokní staroměstský kostel. Kostel byl postaven v letech 1726–1731 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera s freskou Václava Vavřince Reinera.

Betlémská kaple

Na místě současné kaple stál gotická Betlémská kaple, ve které kázal Mistr Jan Hus. Novostavba vznikla v letech 1950-52 na základě dochovaných plánů, vedut a zbytků původní stavby. Projekt Jaroslava Frágnera.

Kostel svatého Ducha

Gotický kostel postavený kolem roku 1350. Původně součást kláštera benediktinek. Menší barokní zásahy v roce 1691. Roku 1807 zvýšena věž, v roce 1919 vznikla předsíň.

Kostel svatého Františka Serafinského

Kostel svatého Františka Serafinského, nebo také svatého Františka z Assisi je raně barokní kostel z let 1679-85 navržený Jeanem Baptistou Matheyem. Kostel je součástí konventních budov řádu křížovníků s červenou hvězdou.

Kostel svatého Haštala

Gotický kostel ze 2. - 3. čtvrtiny 14. století. Byl postaven zhruba na místě románského kostela doloženého k roku 1234. V roce 1689 byl po požáru barokně upraven Pavlem Ignácem Bayerem.

Kostel svatého Havla

Gotický kostel asi z 1. poloviny 14. století. Doplněný o hlavní průčelí během vrchoně barokní přestavby v době po roce 1704 (do 1729), která bývá připisována Pavlu Ignáci Bayerovi.

Kostel svatého Jakuba

Gotický kostel vybudovaný ve dvou etapách (presbyterium do roku 1308, loď kolem roku 1374). Barokní úpravu kostela v letech 1690-1702 navrhl Jan Šimon Pánek. Na severu ke chrámu přiléhá klášter minoritů.

Kostel svatého Jiljí

Gotický trojlodní chrám se dvěma věžemi. Postavený ve 14. století, barokně upravený interiér po roce 1733. Od roku 1625 součást dominikánského kláštera.

Kostel svatého Klimenta v Klementinu

Barokní novostavba z roku 1711 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.

Rotunda svatého Kříže Menšího

Románská rotuda, zřejmě z 1. poloviny 12. století. Upravena goticky a silně restaurovaná v letech 1863-65.

Kostel svatého Martina ve zdi

Románský kostel ze 2. poloviny 12. století, goticky upraven ve 2. polovině 14. století. Ve 2. polovině 15. století přistavěny boční lodi a kaple svatého Eligia s oratoří. Roku 1784 byl odsvěcen a částečně přestavěn na obytný dům. V letech 1905-06 byl Kamilem Hilbertem rekonstruován do dnešní podoby.

Kostel svatého Michaela archanděla

Románský kostel postavený ve dvou etapách – po polovině 12. století a po roce 1250. Přestavěný v letech 1348-80 na halové trojlodí. Současná podoba je výsledkem radikální barokní přestavby ze 3. čtvrtiny 18. století a pozdějších klasicistních úprav.

Kostel svatého Mikuláše

Barokní kostel postavený na místě středověkého farního chrámu. Postaveno podle projektu Kiliána Ignáce Dietzenhofera. z roku 1732. Kostel byl součástí benediktinského opatství a kláštera.

Kostel Matky Boží před Týnem

Kostel Matky Boží před Týnem (lidově též Týnský chrám, nebo kostel Panny Marie před Týnem) je gotický kostel z doby po roce 1350 s barokně upraveným interiérem (po roce 1679). Jak architektonicky, tak dochovaným vybavením, se jedná o jeden z nejvýznamnějších pražských kostelů. Během husitské doby sloužil jako jeden z hlavních husitských kostelů. Byl zde pohřben slavný astronom Tycho de Brahe.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora

Chrám vznikl ve dvou renesančních etapách – 1578-82 (podle návrhu Marka Fontany) a 1600-01. Vznikl na základech gotického presbytáře dominikánského kostela svatého Klimenta. Kolem roku 1650 byla jeho fasáda i interiéry barokně upraveny za účasti Carla Luraga a sochaře Jana Jiřího Bendla. Kostel je součástí areálu Klementina.

Kostel U Salvátora

Kostel je pozdně renesanční novostavba z let 1611-14 postavená za účasti Johanna Bartholomea zu Christoffena. Původně evangelický kostel byl po roce 1624 součástí pavlánského kláštera.

Kostel svatého Šimona a Judy

Kostel vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří na základech staršího sboru českých bratří (1615-20), z něhož se zachovala jen severní boční loď. Fasády byly vrcholně barokně upraveny v letech 1720-21. Na varhanech, keteré jsou v provozu dodnes, tu hrál Wolfgang Amadeus Mozart či Joseph Haydn.

Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie

Významná manýristická kaple postavená po roce 1590 na místě kaple z roku 1569. Sloužila pro komunitě Vlašské komunitě italů, kterým zdejší jezuité kázali v italštině. V roce 1714 byla změněna vnitřní orientace kaple a podle Františka Maxmiliána Kaňky byl vytvořen portikus.

Mánesův most

Mánesův most spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská). Je dlouhý 186 m a široký 16 m. Byl vybudován v letech 1911-14 Františkem Menclem a Aloisem Novým.

Most Legií

Most Legií spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Byl postaven podle projektu Antonína Balšánka z roku 1896.

Čechův most

Čechův most vede z Náměstí Curieových na pravém břehu směrem k Letné na levém břehu. Je to nejkratší z pražských mostů přes Vltavu. Byl postavel nodle návrhu Jana Kouly z roku 1904.

Prašná brána

Prašná brána je pozdně gotická městská brána staroměstského opevnění vybudovaná Matějem Rejčkem. V 80. letech 19. století obnovena a neogoticky dotavěna Josefem Mockerem.

Staroměstská radnice

Staroměstská radnice je komplex budov na staroměstském náměstí stavěných od 13. do poloviny 20. století. Severní část zničena během bombardování v květnu 1945. Na jižní straně věže je umístěn oblíbený Pražský orloj.

Dům „U minuty“ (čp. 3/I)

Pozdně gotická novostavba, renesančně nekolikrát přestavěna (na konci 16. století a před 1615). Sgrafita během barokních úprav zabílena. Podloubí proraženo až v roce 1938. V domě žil v letech 1889-96 Franz Kafka s rodiči.

Rudolfinum („Dům umělců“, čp. 79/I)

Novorenesanční budova postavená podle plánů Josefa Schulze a Josefa Zítka v letech 1876-81. Budova postavila Česká spořitelna u příležitosti svého 50. výročí a požádala následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Rudolfa, aby byla pojmenována po něm. Mezi lety 1919-41 zde zasedalo československé Národní shromáždění a v letech 1920, 1927 a 1934 zde byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem. Dnes je budova sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Městská knihovna (čp. 98/I)

Novoklasicistickou budovu Městské knihovny postavil v letech 1924-29 František Roith díky prostředkům Pražské městské pojišťovny. Je to první budova v Československu postavena za účelem knihovny.

Učitelské družstevní obytné domy (čp. 123, 1021, 1037/I)

Kubistické obytné domy z let 1919-21 podle návrhu Otakara Novotného.

dům „U zlaté slámy“ a „U černého hada“ (U klíčů), čp. 156/I, GATE Galerie a informační centrum

Dvojice původně samostatných domů. Levý má románské jádro a renesanční štíty, pravý nárožní má barokní fasádu z doby po roce 1730. Dnes zde sídlí Galerie a informační centrum GATE, které provozuje Středočeský kraj.

Clam-Gallasův palác

Vrcholně barokní palác postavený Tomášm Haffeneckerem v letech 1714-18.

Trauttmannsdorfský palác

Palác původně gotický, renesančně upravený, barokně přestavěný po roce 1700 (přisuzováno Janu Blažeji Santini-Aichelovi). Klasicistní rozšíření od Alexandra Hellmicha.

Colloredo-Mansfeldský palác

Barokní palác vzniklý ve dvou etapách. První etapa po roce 1700 připisována Giovanni Battistu Alliprandimu, druhá po roce 1735 Františku Ignáci Préeovi. Malby od Pietra Scottiho a Giovanni Battisty Zaista.

Klementinum

Rozsáhlý barokní komplex jesuitského řádu, který nyní slouží jako sídlo Národní knihovny. Vznikl na místě areálu dominikánského kláštera a několika středověkých domů postupně od roku 1653/54 za účasti Carla Luraga, Francesca Luraga, Giovanniho Dominica Orsiho a snad i Martina Allio. Na počátku 18. století areál dokončil Pavel Ignác Bayer (tiskárna) a František Maxmilián Kaňka (věž hvězdárny, kaple Mariánského bratrstva, východní křídlo). Na výzdobě pracovali sochař Jan Jiří Bendl, štukatér Giovanni Bartolommeo Cometa, malíři Kryštof Tausch a Jan Hiebel. V letech 1928-30 byla část Klementina upravena Ladislavem Machoněm pro potřeby Národní knihovny.

Klášter křižovníků

Klášter či konvent křižovníků s červenou hvězdou při kostele svatého Františka z Assisi je mateřský klášter původního českého církevního rytířského řádu založeného svatou Anežkou Českou. Generalát s hospitalem je raně barokní, postavený Gaudenziem Casanovou podle projektu Carla Luraga z roku 1661, zvýšen o patro Vincensem Kulhánkem roku 1846. Konventní budovy, fara a čínžovní domy jsou novobarokní secesní stavba od Josefa Sakaře z let 1909-12.

Palác Pachtů z Rájova na Anenském náměstí

Palác je významná barokní stavba. V popředí stojí nájemní dům podle návrhu Maxmiliána Hegera z roku 1836. Během působení milovníka hudby a mecenáše hraběte Jana Josefa Pachty z Rájova se palác stal místem koncertů a setkávání hudebních osobností. V paláci pobýval Josef Mysliveček, Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou Konstancí, později také Ludwig van Beethoven či Richard Wagner.

Anenský klášter

Anenský klášter, či klášter dominikánek při kostele sv. Anny je bývalá klášterní budova. Původně gotický klášter byl roku 1667 raně barokně přestavěn a v roce 1676 rozšířen asi Giovannim Dominikem Orsinim. Interiéry jsou pozměněny četnými novodobými zásahy.

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad

Románský dům pozdně klasicistně přestavěný v letech 1846-47 stavitelem Kašparem Předákem a tesařem Janem Zayerem. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, několik let zde sídlil také Jiří z Poděbrad.

Čejkovský palác

Vrcholně barokní palác z doby kolem roku 1720 s klasicistně upravenými interiéry (po roce 1805).

Svatováclavský seminář

Barokní stavba z pželomu 17. a 18. století. Vrcholně barokně upravena snad Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem kolem roku 1725.

Palác Hochbergů z Hennersdorfu

Barokní palác z doby kolem roku 1713, přisuzováno Janu Blažeji Santini-Aichelovi. Postaven na románských a gotických základech.

dům „U Vratislavů“ (čp. 317/I)

Třípatrový dům je novostavbou ve stylu palladiánské novorenesance podle návrhů Antonína Wiehla a Jana Zeyera z roku 1877.

dům „U Vejvodů“ (čp. 353/I)

Středověký dům, renesančně přestavěný kolem roku 1618 a upravený v letech 1908-09.

Vídeňská bankovní jednota (čp. 390/I)

Pozdně secesní bankovní a obytný dům Vídeňské bankovní jednoty z let 1906-08 podle návrhu Josefa Zasche a Alexandra Neumanna.

Palác Hrobčických (U Tobolky)

Raně barokní novostavba z doby po roce 1680, upravěná koncem 18. století.

Stará rychta (čp. 404/I)

Dřívější sídlo královského rychtáře v Praze na Starém Městě. Dnešní vzhled určuje raně klasicistní přestavba Ignáce Jana N. Palliardiho z doby kolem roku 1798. Původně komplex středověkých budov (rychta s věží a Havelská brána).

dům „U tří per“ („U vlčího hrdla, čp 414/I)

Gotický dům, ranně barokně přestavěn Martinem Alliem. Štuky v interiéru od Tomassa Soldattiho (1726-32). Vklasicismu přistavěna dvorní křídla, průčelí později znehodnoceno.

dům „Platýz“ (Platejz, U Holců, čp. 416/I)

Palác Platýz je rozsáhlý palác městského typu s nádvořím. Přestavba podle plánů Heinricha Hausknechta z roku 1813.

Richtrův dům

Richtrův dům, také Rychtrův dům, někdy zvaný Martinický či U Modrého jelena je dům čp. 459 na Starém Městě v Praze mezi Malým náměstím (č. 11) a Michalskou (č. 23 a 25) a Hlavsovou uličkou. Dům má románské jádro a je goticky a renesančně přestavěný. Současná rozloha vznikla spojením starších objektů v letech 1714-26 a rokokovou úpravou ze 3. čtvrtiny 18. století. Hlavní fasádu doplňuje klasicistní portikus z roku 1798.

dům „U Svatých Tří králů“ (Teyflův dům, čp. 463/I)

Na gotických základech postavená renesanční stavba z počátku 17. století. Fasády byly rokokově upraveny po roce 1768.

dům „U pěti korun“ (čp. 465/I)

V jádře gotický dům, do roku 1615 výrazně pozdně renesančně přestavěn.

dům „U zelené lípy“ (U zlaté svině, čp. 472)

Gotický dům vybudovaný v několika etapách. Výrazně renesančně přestavěný kolem roku 1610. Fasády upraveny v pozdním baroku.

dům „U Dvou zlatých medvědů“ (U zlatého medvěda, čp. 475)

Dům vznikl ze dvou gotických objektů, renesančně přestavěných ve dvou etapách (kolem roku 1560 a před rokem 1600). Kolem roku 1730 zvýšen na třípatrový dům.

dům „Na kamenci“ (Štěpánovský dům, čp. 4780)

Románský dům z let 1170-1200. Raně goticky přestavěný ve 3. čtvrtině 14. století. Rozšířený kolem roku 1550 a v pozdní renesanci. Dnešní fasáda z doby před rokem 1708.

dům „U Červené lišky“ (U srpů, U zlatého vlka, čp. 480)

Románský, goticky přestavěný. Dnešní podoba i dispozice z ranně barokní úpravy kolem roku 1694, která je připisována Jeanu Baptistu Matheymu.

dům „U červeného jelena“ (čp. 491)

Gotický dům, upravený koncem 15. století a opět kolem roku 1550. Renesančně byl přestavěn kolem roku 1610. Fasády pozdně barokní (před rokem 1790).

dům „U zlaté váhy“ (čp. 511)

Původně gotický dům, po částečné renesanční úpravě radikálně přestavěný v roce 1690 raně barokně. V domě založen tajný politický klub Repeal.

Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici

Novorenesanční bankovní palác postavený podle plánů Antonína Wiehla z roku 1891. Přestavba podle Osvalda Polívky z roku 1931. Na výzdobě se podílelo velké množství významných umelců (Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, nebo Julius Mařák.

Stavovské divadlo (Nosticovo, Tylovo)

Budova divadla je barokně klasicistní z let 1781-83 podle návrhu Antonína Haffeneckera. V letech 1858-59 přestavěno a zvýšeno snad podle Karla Brusta. Znovu rozšířeno v letech 1882-83 Achillem Wolfem. 29. října 1787 zde W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. Dnes je Stavovské divadlo druhou scénou Národního divadla.

Karolinum

Původně několik domů scelených a přestavěných mincmistrem Janem Rotlevem získala v roce 1383 Universita Karlova. V letech 1383-86 rozšířený objekt byl kolem roku 1600 upraven. Dnešní vrcholně barokní vzhled dostal v letech 1715-18 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Novodobě byl rekonstruován v letech 1947-58 Jaroslavem Fragnerem.

dům „U zlatého jedorožce“ (U červených dveří, čp. 458)

Dům má románské jádro. Byl rozsáhle goticky přestavěný a znovu upravený v roce 1496 za účasti Matěje Rejska. Vrcholně barokní přestavba od Františka Maxmiliána Kaňky probíhala ve dvou etapách (1712-17 a 1731).

dům „U kamenného beránka“ (čp. 551)

Dům je gotická novostavba s fragmenty románského zdiva doplněný kolem roku 1531 o vstupní portál. Průčelí včetně štítu pochází z počátku 17. století. Bylo klasicistně upravené. V roce 1927 zmodernizovány dvorní části, po požáru v roce 1945 zmodernizována i hlavní budova.

Sixtův dům (čp. 551)

Románský a raně gotický objekt z 12. a 13. století. Před rokem 1523 byl vrcholně goticky rozšířen o dvorní křídla. Renesančně zvýšen v letech 1607-12. Dnešní průčelí je vrcholně barokní z doby kolem roku 1736. Na atice plastiky připisované Antonínu Braunovi.

Palác Hrzánů z Harasova (Hrzánský palác)

Palác vznikl v letech 1702-04 na základech románského, goticky přestavěného a rozšířeného domu. Patrně podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho.

dům „U černé Matky Boží“ (čp. 569)

Vrcholné dílo českého kubismu. Novostavba Josefa Gočára z roku 1912.

Kolowratský palác (čp. 579 a čp. 1087)

Raně barokní palác postavený po roce 1672 nejspíše Giovannim Domenikem Orsinim. Zachovalo se hlavní křídlo doplněné o mladší přístavek (čp. 1087).

Palác Pachtů z Rájova (Langerovský palác, čp 585)

Barokní novostavba z roku 1689, pozměněná do dnešní podoby přestavbou navrženou asi Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v době po roce 1737.

Nová mincovna (Palác Pachtů z Rájova, čp. 587)

Palác vybudovaný na základech středověkých domů Antonínem Kuntzem po roce 1755 (plastiky Ignác František Platzner). Upraveno v roce 1784 Filipem Hegerem a v letech 1857-58 Josefem Maličkým.

dům „V Templu“ (čp. 589)

Klasicistní přestavba pozdně barokního domu, kolem roku 1790 z bývalého špitálního kostela Obrácení svatého Pavla, raně barokního, navrženého asi Giovannim Domenikem Orsinim po roce 1664.

Millesimovský palác (Cavriani, čp. 597)

Dvojice románských objektů, goticky rozšířených, dala základ pro výstavbu barokního paláce kolem roku 1756.

dům „U Zlatého jelena“ (čp. 598)

Románský, gotický a renesančně přestavěný. Dnešní vzhled pochází z barokní =upravy kolem roku 1735 (budova ve Štrupartské) a z let 1740-50 (objekt v Celetné).

Týnská fara (čp. 601)

Gotická fara přestavěna ve dvou barokních úpravách na konci 17. a začátku 18. století. Interiéry jsou zčásti rokokově upraveny.

dům „U tří králů“ (Pikhartovský, U tří královen, čp. 602)

Gotický dům z konce 14. století s původním krovem a bočními štíty. Fasáda pozměněna v letech 1710-11 a pak kolem roku 1760.

Týnská škola (čp. 604)

Dům vznikl raně renesanční přestavbou dvou významných gotických měšťanských domů.

dům „U kamenného zvonu“ (čp. 605)

Středověký dům s nárožním věžovým palácem. Součást velké residence z 1. poloviny 14. století. Přestavby z 15. - 16. století. Rekonstrukce v letech 1980-87.

Palác Kinských (Palác Goltz-Kinských, čp. 606)

Rokokový palác postaven v letech 1755-65 aptrně podle projektu Anselma Luraga na místě renesančních paláců s raně středověkými základy. V letech 1836-39 přestavěl Jan Ondřej Kranner dvorní křídla snad podle návrhu Heinricha Kocha. Sochy jsou od Františka Platzera, štuk od Carla Giuseppa Bossiho. V současnosti je v zde umístěna sbírka Národní galerie umění Asie a starověkého Středomoří.

dům čp. 627

Významné zbytky gotické palácové stavby z doby kolem roku 1400 na starších základech. Fasáda raně barokní z konce 17. století.

dům „U zlatého prstenu“ (čp 630)

Gotický dům vybudovaný v několika etapách. Dnešní podoba pochází z velké pozdně renesanční přestavby kolem roku 1609. Dvorní a boční fasády jsou klasicistní. Nyní je ve správě Muzea Hlavního města Prahy.

dům „U Božího oka“ (Křineckých z Ronova, U tří obrazů, čp. 634)

Středověký dům ze 3. čtvrtiny 13. století a ze 14. století. Dnešní vzhled pochází z raně barokní (kolem roku 1695) a pozdně barokní (po roce 1750) výstavby.

Klášter minoritů u kostela svatého Jakuba

Gotický klášter vznikající postupně asi ve 3 etapách (kolem roku 1300, po roce 1323, a po roce 1374). Raně barokně upravený zejména ve východní části kolem roku 1665. Do riku 1767 přestavěn pozdně barokně (dvůr kvadratury).

Palác Granovských z Granova (Ungeltní dům, čp. 639)

Renesanční dům vzniklý na základech gotického ungeltního domu.

Dům Šviků z Lukonos (čp. 646)

Dům s románským jádrem z 12. století. Rozšířen goticky do paláce. Raně barokně přestavěn. Dnešní vzhled pochází ze 60. let 19. století.

dům „U zlatého stromu“ (Dlouhá, čp. 729)

Dům vznikl ze dvou gotických objektů. Do roku 1608 výrazně renesančně přestavěn. Barokně přestavěn po roce 1648. Fasáda pochází z let 1927-28.

dům „U opic“ (U Opitzů, čp. 733)

Renesanční dům na základech dvou gotických objektů. Přeměněn na palác ve dvou barokních etapách (po 1702 a po 1760)

Anežský klášter (klášter Na Františku, čp. 811)

První zaalpský klášter klaristek a první gotická architektura v Praze. Založen ve 30. letech 13. století a dostavěný kolem roku 1270 ve stylu rané a klasické gotiky. Kolem roku 1380 částečně přestavěn ve stylu „české gotiky„. Pouze částečně renesančně (kolem roku 1570) a barokně (kolem roku 1750) upraven. O roku 1900 probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která vyvrcholila v letech 1965-86. Od roku 1963 je majitelem Národní galerie. Po velké rekonstrukci po rozsáhlých povodních v roce 2002 zde sídlí sbírka starého umění.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy (čp. 901)

Novoklasicistní budova podle návrhu Jana Kotěry a Ladislava Machoně z let 1924-31.

Klášter pavlánů (čp.930)

Bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora vznikl na románských, goticky a renesančně přestavěných základech v letech 1688-96 snad podle Pavla Ignáce Bayera za účasti sochaře Matěje Václava Jakla. Během asanace na přelomu 19. a 20. století byl klášter pavlánů zbourán a zbyl z něj pouze tento dům a kostel sv. Salvátora.

Štencův dům (čp. 931 a čp. 1092)

Obytný a nakladatelský dům postavený ve stylu geometrické secese v letech 1909-11 podle projektu architekta Otakara Novotného na náklady Jana Štence.

Bývalý klášter servítů na Starém Městě (čp. 970 a čp. 971)

Bývalý klášter vznikl na místě tří domů v letech 1640-64. Do dnešní podoby přestavěn v letech 1757-66 Antonem Mullerem. Klasicistní úpravy probéhly po roce 1839.

Bývalá Česká spořitelna (Akademie věd, čp. 1009)

Novostavba podle plánů Ignáce Ullmanna z roku 1858 (východní část) doplněna roku 1895 Friedrichem Schachnerem (západní část).

dům čp. 1011

Secesní budova pojišťovny Praha z let 1906-07 od Osvalda Polívky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (čp. 1039)

Novoklasicistní budova z let 1925-32 od Josefa Fanty.

Obecní dům (čp. 1090)

Novobarokně secesní budova navržená Antonínem Balšánkem a Osvaldem Polívkou v letech 1906-11. Slouží k reprezentačním a kulturním účelům.

Kašna na Malém náměstí

Kašna se železnou kutou renesanšní mříží rekonstruovaná do dnešní podoby v letech 1877-78 zámečníkem J. Duffém.

Pomník Bedřicha Smetany

Socha od Josefa Malejovského z roku 1984.

Pomník císaře Františka I. (Konstituce, Hold českých stavů, Krannerova kašna)

Pomník vznikl podle návrhu Josefa Ondřeje Krannera, který také stavbu s kameníkem Karlem Svobodou realizoval. Sochařskou výzdobu navrhl a provedl Josef Max.

Pomník Karla IV.

Pomník vznikl podle návrhu Ernsta Julia Hahnela. V letech 1846-48 jej realizoval Daniel Burgschmiedt.

Pomník Josefa Mánesa

Od Bohumila Kafky z roku 1940.

Pomník Mistra Jana Husa

Sousoší od Ladislava Šalouna bylo osazeno v roce 1915. Architektonické řešení je od Antonína Pfeifera.

Socha svatého Václava na vinařském sloupu

Raně barokní dílo Jana Jiřího Bendla z roku 1676.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého jako almužníka

Sousoší z doby kolem roku 1725 od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.

Studna s plastikou lva na Anenském náměstí

Barokní kašna vzniklá někdy po roce 1700. Původně stála před újezdskými kasárnami.

Wimmerova kašna

Klasicistní kašna od Františka Xavera Lederera z roku 1797, dnes z části kopie.

Klementinum

Staré město

Praha

Česko

cotam.cz