Suchardova vila

Suchardova vila s ateliérem je secesní dům z let 1904-07 podle Jana Kotěry. Hlavní prostory Suchardovy vily se dodnes dochovaly ve stavu, jak byly před více než sto lety Kotěrou navrženy, a to včetně interiérových detailů. Vila byla navržena pro sochaře Stanislava Suchardu a jeho čtyřčlennou rodinu. Od roku 2008 ve vile působí Muzeum Stanislava Suchardy.

Autor: Gampe – Pořízeno s vybavením z grantového projektu Wikimedia ČR „Fotoaparát“, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24964671

https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchardova_vila_s_ateliérem

Bubeneč

Kostel svatého Gotharda

Kostel byl vybudován podle projektu z roku 1800 v roce 1801 v místech staršího kostelíku.

Novorenesanční Lannova vila je novostavba z let 1868-72 podle projektu Antonína Barvitia a Ignáce Ullmanna. Nyní slouží jako reprezentační zařízení Akademie věd České republiky.

Restaurace Na slamníku

Klasicistní hostinec vybudovaný ve 2. polovině 19. století.

Šlechtova restaurace

Casino (Dolní letohrádek, Šlechtova restaurace) bylo postaveno v letech 1688-89 pod vedením Giacoma Antonia Canevalleho patrně podle projektu Jeana Baptista Matheye. Do současné novogotické formy byl objekt přestavěn v letech 1855-56 podle návrhu Bernarda Grubera. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory. Dlouhodobě chátrající památka je od června 2017 rekonstruována.

Císařský mlýn

Někdejší mlýn byl vykoupen do maketku Rudolfa II. v roce 1584. Poté došlo k přestavbě s podílem Ulrico Aostalli, Orazio Fontana a kameník Giovanni Antonio Brocco.

Místodržitelský letohrádek

Pozdně gotická stavba z let 1495-1502, patrně od Benedikta Reida. Po různých přestavbách získal letohrádek svou dnešní romantickou novogotickou podobu v letech 1804-08 a 1821 pod vedením Georga Fischera. V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze.

Stará čistírna odpadních vod

Areál čistírny byl vybudován v letech 1901-06. Ve 20. a 30. letech 20. století prošel rekonstrukcí. V roce 1962 jej částečně poškodila přestavba a v polovine 80. let byla definitivně vyřazena z provozu. Toto vrcholné dílo technického stavitelství je nyní památkou a je zpřístupněno veřejnosti.

Suchardova vila

Suchardova vila s ateliérem je secesní dům z let 1904-07 podle Jana Kotěry. Hlavní prostory Suchardovy vily se dodnes dochovaly ve stavu, jak byly před více než sto lety Kotěrou navrženy, a to včetně interiérových detailů. Vila byla navržena pro sochaře Stanislava Suchardu a jeho čtyřčlennou rodinu. Od roku 2008 ve vile působí Muzeum Stanislava Suchardy.

Výstaviště Praha

Výstaviště je původně areálem Zemské jubilejní výstavy z roku 1891, který vznikal v letech 1890-91 za účasti mnoha významných architektů, zejména Antonína Wiehla. Centrální stavbou je Průmyslový palác, který byl postaven Bedřichem Münzbergera s technickou spoluprací Františka Prášila. Druhá fáze stavby probehla v letech 1907-09, kdy byly dostavěny některé pavilony. V roce 2008 zničil požár levé křídlo Průmyslového paláce.

Molochov je lidové označení pro skupinu nájemních domů na letenské pláni. Domy byly postaveny v letech 1937-38 podle celkového návrhu Josefa Holečka. Během komunistické diktatury bydlelo v rozlehlých bytech Molochova mnoho rodin komunistických funkcionářů.

Letenská vodárna

Věž vodárny byla postavena v roce 1888. Podzemní vodojem a čerpací stanice byly zbořeny v letech 1977-78.

Rudolfova štola

V roce 1581, za vlády Rudolfa II., bylo rozhodnuto o proražení štoly. Od roku 1593 jí protéká vltavská voda do rybníků Královské obory.

Praha

Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.

Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.

Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.

Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.

Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.

Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.

Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.

Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.

Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.

Horní Počernice

Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.

Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.

Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.

Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.

Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.

Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.

Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.

Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.

Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.

Dolní Počernice

Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.

Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.

Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.

Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.

Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.

Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.

Hájek u Uhříněvsi

Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.

Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.

Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.

Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.

Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.

Dolní Měcholupy

Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.

Horní Měcholupy

Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.

Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.

Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.

Česko

Není jenom most a hrad

Lysá nad Labem

Moravská metropole.

Český Krumlov

Turistické a kulturní centrum jižních Čech.

Lázeňské centrum západních Čech.

Historické lázeňské město mezi rybníky.

Hanácká metropole.

Renesanční perla Vysočiny.

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 289 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.

cotam.cz

Česká republika nabízí na malém prostoru obrovské množství památek i přírodních krás.

Největší země strední Evropy s rozmanitou historií, přírodou a unikátní kulturou.

Transkontinentální země na východě Evropy a severu Asia. Rusko je nejrozlehlejší zemí světa a nabízí ohromné množství turisticky zajímavých míst.

Země tisíce jezer má přes 5 milionů obyvatel.

Dánské království je nejjižnější skandinávská země. V Dánsku žije 5,8 milionu obyvatel.

Krásná příroda, noční život, vysoké hory i zachovalé historické města a vesnice.

Španělské království leží na Pyrenejském poloostrově a žije zde 48 milionů obyvatel. Je to jedna z turisticky nejvíce oblíbených zemí světa.

Island je ostrovní severská země v Atlantském oceánu. Na ploše 103,000 km2 žije pouze 348 tisíc obyvatel, což dělá Island nejřídčeji osídlenou zemí v Evropě.