Kaple svaté Maří Magdalény

Ostrov Štvanice

Pražský ostrov mezi Karlínem a Holešovicemi.

Kaple svaté Maří Magdalény

Pozdně renesanční stavba z roku 1635. V roce 1956 byla kaple kvůli přestavbě nábřeží posunuta o 31 metrů proti proudu Vltavy.

Kostel svatého Antonína Paduánského

Novogotický kostel postavený v letech 1908-14 podle projektu Františka Mikše.

Kostel svatého Klimenta

Nejstarší dochovaná stavba v Holešovicích. Vznikala přestavbou gotického kostela postaveného po roce 1311. Barokní proměna v letech 1659-77. Historizující proměna v roce 1898.

Hlávkův most

Most byl postaven podle projektu Františka Mencla a Pavla Janáka v letech 1909-12.

Holešovická elektrárna (čp 1/VII)

Holešovická elektrárna nebo Centrála, v době svého vzniku oficiálně zvaná Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy byla postavena v letech 1898-1900 stavební formou Františka Schlaffera a Josefa Šebka.

Hanavský pavilon (čp 173/VII)

Historizující litinová neobarokní stavba vytvořená pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 podle projektu Otty Heisera a Josefa Hercíka. V současné době vyhlídková restaurace.

Železniční stanice Praha-Bubny

Budovy postavené v letech 1869-78 podle norem Společnosti státní dráhy, které vytvořil Wilhelm von Flattich.

Pražská tržnice (Holešoviská tržnice, Ústřední jatka)

Areál Ústředních jatek a dobytčího trhu je komplex budov dokončený roku 1895 pod vedením Josefa Srdínka. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici.

Továrna na barvy F.J. Materna (čp. 313/VII)

Továrna s pozdně kubistickou fasádou Rudolfa Stockara z roku 1920.

Občanská plovárna

Občanská plovárna (kdysi též Plovárna pod Letnou) byla postavena v roce 1810 podle projektu Josefa Ondřeje Krannera. Jsou to nejstarší dochované poříční lázně v Praze.

Strážní domek Rudolfovy štoly (čp. 338/VII)

Domek z roku 1803, nově upravený. V domě pracoval poddůlní, který reguloval tok vody (tzv. havírna) do Rudolfovy štoly.

Restaurace na Letné (Letenský zámeček, Belveder, čp. 341/VII)

Budova byla postavena v roce 1861 podle návrhu Ignáce Ullmanna. V roce 1891 byla u příležitosti Jubilejní zemské výstavy u zámečku zbudována horní stanice lanové dráhy na Letnou a konečná stanice první pražské elektrické tramvaje. U zámečku je populární letní zahrádka s nádherným výhledem na Prahu.

dům čp. 362/VII

Budova bývalé tisk8rny firmy M. Schulz, grafický umělecký ústav, byla postavena v roce 1907 podle návrhu Bruna Bauera.

dům čp. 381/VII

Nájemní dům ve stylu geometrické secese postavený v letech 1912-13 podle návrhu Aloise Masláka a Karla Veselého.

Pošta na Letenském náměstí (čp. 383/VII)

Fukcionalistická budova byla postavena v letech 1929-31 podle projektu Ladislava Machoně.

Palác Letná (čp. 387/VII)

Funkcionalistický nájemní dům s obchody projektoval v roce 1937 Evžen Rosenberg.

Nájemní domy a bio Oko (čp. 455-457,460-462,481/VII)

Blok sedmi funkcionalistických nájemních domů by postaven v letech 1937-40 podle plánu Josefa Šolce a Jaroslava Stockara-Bernkopfa. Bio Oko z roku 1940 je jedním z mála zachovaných a provozovaných historických kinosálů.

dům čp. 471/VII

Secesní nájemní dům postavený v roce 1910 podle Aloise Potůčka.

Hotel Belvedere (čp. 479/VII)

Hotel Belvedere byl postaven v letech 1922-23 podle plánů Josefa Herinka. V roce 1935 byl rozšířen podle plánu Jana Chládka.

dům čp. 499/VII

Bývalý obchodní dům Brouk a Babka.

Veletržní palác (čp. 530/VII)

Funkcionalistický palác byl postaven v letech 1924-28 podle projektu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Byla to jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Byla určena pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu. 14. srpna 1974 byla téměř celá budova zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Ta pokračovala velmi pomalu. Teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně opravena. Veletržní palác je dnes sídlem Národní galerie v Praze, která v něm má umístěnou stálou expozici Umění 20. a 21. století a další výstavní prostory.

dům čp. 673/VII

Secesní nájemní dům s tovární budovou ve dvoře. V roce 1906 navrhl Jaroslav Vondrák.

Nájemní dům Belvedere (čp. 675/VII)

Dům z let 1897-99 postavený v historizujícím stylu s novorenesančními a novogotickými prvky podle Bedřicha Bendelmayera a Rudolfa Němce.

dům čp. 683/VII

Nájemní dům s obchodem firmy Baťa. Postaven podle návrhu Baťovy projekční kanceláře (Antonín Vítek) v roce 1935. Nyní adaptováno pro lékárnu a lékařské středisko.

dům čp. 693/VII

Budova Všeobecné záložny byla postavena kolem roku 1895 podle projektu Jana Zeyera.

dům čp. 694/VII

Nájemní dům postavený podle projektu Jana Zeyera v roce 1894.

dům čp. 700/VII

Původně kancelářský dům továrny je údajnou prací Emila Králíčka z roku 1905.

dům čp. 702/VII

Novorenesanční nájemní dům byl postaven podle projektu Jana Zeyera.

dům čp. 741/VII

Funkcionalistický nájemní dům z let 1937-39 vytvořil Rudolf Weis a Quido Lagus.

dům čp. 696/VII

Nájemní dům postaven podle projektu Jana Zeyera. Dekorace údajně podle návrhu Mikuláše Alše.

dům čp. 747/VII

Novorenesanční nájemní dům z roku 1894. Podle plánů Václava Pařízka a Karla Worstadta.

dům čp. 756/VII

Funkcionalistický nájemní dům postavený v letech 1935 podle Evžena Rosenberga.

dům čp. 760/VII

Funkcionalistický nájemní dům z let 1938-39 podle Josefa Havlíčka.

dům čp. 773/VII

Komplex chemické továrny, který se složitě vyvíjel od toku 1896, přes velkou přestavbu Jana Tumpacha v roce 1912 až po četné další úpravy.

Holešovický přístav

Přístavní budovy a budovy seřazovacího nádraží byly postaveny v letech 1906-09 podle návrhu Františka Sandera firmou Lanna. Přístav byl budován ve dvou etapách: původně jako přístav ochranný a zimní (1892–1895) a teprve později byl upravován na přístav obchodní (1896–1910).

Holešovický pivovar (čp. 800/VII)

Budova bývalého Holešovického pivovaru, oficiálně Prvního pražského měšťanského pivovaru, byla postaven v letech 1896-97 podle projektu Jana Heraina, Josefa Bertla a Otto Bureše.

dům čp. 811/VII

Nájemní dům (Učitelský družstevní dům) postavený v letech 1923-24 podle plánů Otakara Novotného.

Holešovické lázně (čp. 848/VII)

Budova bývalých Veřejných lázní byla postavena v roce 1899 podle projektu Františka Velicha.

Sokolovna (čp. 852/VII)

Novorenesanční Sokolovna postavená v letech 1905-06 podle projektu Františka Josefa Hodka a rozšířena roku 1926.

Vila Štvanice (čp. 858/VII)

Klasicistní budova restaurace z roku 1824 byla krátce po dostavění zvýšena do dnešní podoby.

Správa zdymadla (čp 867/VII)

Domek plavidelníka postavený v letech 1911-13 podle Františka Sandera.

dům čp. 950/VII

Novobarokní nájemní dům z roku 1906 projektoval Antonín zámek.

Státní plánovací komise (Úrazová pojišťovna dělnická v Praze, čp. 1000/VII)

Administrativní budova postavená v letech 1926-29 podle projektu Jaroslava Rösslera.

Akciové parní mlýny (čp. 1037/VII)

Akciový parní mlýn z let 1905-09 s fasádami navrženými Bohumile Hübschmannem (Hypšmannem) a skladiště mouky, projektované roku 1911 Eduardem Astem.

Továrna na vodoměry (čp. 1050, 1530 a 1529)

Továrna na vodoměry Adolfa R. Pleskota byla budována v letech 1910-32 a v roce 1999 upravena Josefem Pleskotem.

domy čp. 1067, 1479, 1480, 1481, 1484, 1485

Nájemní domy postavené v letech 1936-37 podle projektu Josefa Martínka.

dům čp. 1119/VII

Nájemní dům postavil v letech 1922-23 František Strnad. Návrh uličního průčelí a řešení veřejných interiérů včetně detailů pochází od Josefa Gočára.

Kulturní dům Domovina (čp. 1149-1151 a 1525)

Jedná se o soubor nájemních domů a sálové budovy „Domovina”. Postaveno v letech 1920-21 podle projektu Karla Hoštíka a Bohumíra Kozáka. Ve vnitrobloku jsou umístěny 2 sály, jeden z nich mezi roky 1922–1995 fungoval jako kino Domovina. V druhém sálu se ve dnech 18. až 23. února 1929 uskutečnil 5. sjezd Komunistické strany Československa, na kterém byl zvolen předsedou strany Klement Gottwald. Na průčelí je umístěna pamětní deska, která tuto událost připomíná.

domy čp. 1163 a 1164/VII

Nájemní domy z roku 1919-23 podle projektu Karla Berana. Kubizující detaily v členění fasády.

dům čp. 1174/VII

Funkcionalistický nájemní dům z let 1936-37 podle návrhu Jana Gillara.

dům čp. 1175 a 1176/VII

Nájemní domy s označením RIVA vznikly v roce 1915-16 podle návrhu Bohumíra Kozáka.

Národní zemědělské muzeum (čp. 1300/VII)

Budova muzea byla postavena v letech 1937-39 podle projektu Milana Babušky.

Národní technické muzeum (čp. 1320/VII)

Budova muzea byla postavena v letech 1938-41 podle projektu Milana Babušky.

Husův sbor (čp. 1486/VII)

Funkcionalistická stavba z let 1935-37 podle návrhu Františka Kubelky. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna, obložená mramorem a v podzemí kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s kalichem (původně bez nátěru, nyní pozlacen). V obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.

Velkosklady Ferra (čp. 1455/VII)

Velkosklady akciové společnosti Ferra byly postaveny v letech 1928-29 podle funcionalistického návrhu Josefa Kříže.

Budova Elektrickych podniků (čp. 1477/VII)

Ústřední budova Elektrických podniků hlavního města Prahy je funkcionalistická stavba postavená v letech 1927-35 podle Adolfa Beneše a Josefa Kříže.

Ministerstvo vnitra (čp. 1498 a čp 836/VII)

Budova ministerstva byla postavena v letech 1935-39 podle plánů Kamila Roškota, Josefa Kalouse a Jana Zázvorky.

Expo 58 (čp. 1500/VII)

Československý pavilon na Světové výstavě 1958 byl postaven v letech 1957-58 podle projektu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Na současné místo byl pavilon přenesen v roce 1960. V roce 2001 byl pavilon upraven Jiřím Kripnerem. Slouží jako kanceláře.

Parkhotel (čp. 1502/VII)

Hotelová budova se skeletovou konstrukcí byla postavena v letech 1959-67 podle Zděňka Ebela a Jiřího Lavičky.

Letenský kolotoč

Kolotoč byl postaven před rokem 1894 tesařem Matějem Bílkem. Jedná se tak o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. V současnosti je rekonstruován.

Holešovický hřbitov

Hřbitov založený v roce 1873 poté, co starý hřbitov vedle kostela sv. Klimenta přestal dostačovat. Na hřbitově platí zákaz pohřbívání mrtvých – pohřbívají se pouze urny. Hrob zde má Jan Zázvorka starší, Eva Olmerová nebo Jaroslav Brouk, zakladatel letenského obchodního domu Brouk a Babka.

Centrální tenisový dvorec na Štvanici

Stavba pochází z roku 1982-86 podle Josefa Kalese a Jany Novotné.

Staré město

Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.

Nové Město

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.

Malá Strana

Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.

Dejvice

Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.

Břevnov

Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.

Bubeneč

Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.

Josefov

Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.

Braník

Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.

Hlubočepy

Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.

Bohnice

Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.

Horní Počernice

Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.

Hostivař

Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.

Hloubětín

Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.

Hodkovičky

Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.

Velká Chuchle

Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.

Jinonice

Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.

Benice

Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.

Březiněves

Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.

Čakovice

Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Dolní Chabry

Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.

Dolní Počernice

Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.

Ďáblice

Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.

Hrdlořezy

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

Malá Chuchle

Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.

Běchovice

Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.

Černý Most

Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Čimice

Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.

Dubeč

Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.

Háje

Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.

Hájek u Uhříněvsi

Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.

Hradčany

Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.

Holyně

Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.

Hostavice

Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.

Chodov

Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.

Dolní Měcholupy

Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.

Horní Měcholupy

Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.

Cholupice

Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.

Karlín

Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.

Praha

Není jenom most a hrad

Lysá nad Labem

Brno

Moravská metropole.

Český Krumlov

Turistické a kulturní centrum jižních Čech.

Karlovy Vary

Lázeňské centrum západních Čech.

Třeboň

Historické lázeňské město mezi rybníky.

Olomouc

Hanácká metropole.

Telč

Renesanční perla Vysočiny.

Ostrava

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 289 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.

Česko

Česká republika nabízí na malém prostoru obrovské množství památek i přírodních krás.

Německo

Největší země strední Evropy s rozmanitou historií, přírodou a unikátní kulturou.

Rusko

Transkontinentální země na východě Evropy a severu Asia. Rusko je nejrozlehlejší zemí světa a nabízí ohromné množství turisticky zajímavých míst.

Finsko

Země tisíce jezer má přes 5 milionů obyvatel.

Dánsko

Dánské království je nejjižnější skandinávská země. V Dánsku žije 5,8 milionu obyvatel.

Slovensko

Krásná příroda, noční život, vysoké hory i zachovalé historické města a vesnice.

Španělsko

Španělské království leží na Pyrenejském poloostrově a žije zde 48 milionů obyvatel. Je to jedna z turisticky nejvíce oblíbených zemí světa.

Island

Island je ostrovní severská země v Atlantském oceánu. Na ploše 103,000 km2 žije pouze 348 tisíc obyvatel, což dělá Island nejřídčeji osídlenou zemí v Evropě.

Itálie